|
|
Identifikace a evaluace vzdělávacích potřeb učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách
Pudilová, Jana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzdělávacími potřebami učitelů odborných předmětů na středních zemědělských školách v oblasti dalšího profesního vzdělávání. Hlavním cílem práce je identifikovat, charakterizovat a evaluovat tyto vzdělávací potřeby. Teoretická část závěrečné práce se věnuje učitelům ve světě vzdělávání, seznamuje s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, popisuje specifika vzdělávání dospělých. Je zde rozvedena profese učitele, úskalí, klady a zápory učitelské profese. Práce neopomíjí pohled na vzdělávání v různých resortech vlády a popisuje zejména konkrétní činnosti realizované v resortu Ministerstva zemědělství ve vztahu k učitelům odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je založena na metodě dotazníkového šetření, jehož respondenty jsou učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách. Výzkumná část je doplněna rozhovory se zástupci resortních zemědělských organizací. Získané výsledky výzkumného šetření poukazují na velkou šíři témat, ve kterých učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách cítí potřebu se profesně vzdělávat. Z výsledků je zřejmé, že jsou učitelé nakloněni různým formám vzdělávání. Mezi hlavní překážky ovlivňující jejich účast na vzdělávání patří nedostatek času, nevyhovující čas nebo nevyhovující téma...
|
|
|
Volba učitelské profese očima učitelů
Beránková, Kateřina ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Jak již napovídá název, tato bakalářská práce se věnuje volbě učitelské profese. Klade si za cíl zjistit, proč se lidé rozhodnou stát učiteli, co je k tomuto rozhodnutí vede a zda svého rozhodnutí litují. Jsou stanoveny tři výzkumné otázky, na něž je prostřednictvím výzkumného šetření hledána odpověď. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží čtenáři poskytnout vhled do dané problematiky a popisuje východiska, která jsou stěžejní pro část praktickou. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření. Byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně metoda hloubkového rozhovoru. Rozhovorů se stávajícími učiteli/učitelkami bylo provedeno celkem šest. Na základě dat získaných z rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vychází poměrně jasné výsledky. Učitelé svou profesi nevnímají jako prestižní. Prostor ke zlepšení vidí převážně ve finančním ohodnocení a pohledu veřejnosti. I přes pocit neprestižnosti vlastní profese jsou učitelé se svou kariérou spokojení. Na své profesi oceňují především kontakt s lidmi/dětmi, jenž uvádí jako nejvýznamnější motiv, který je k učitelství přivedl. Pro polovinu respondentů byla učitelská profese dokonce profesí vysněnou. Odpovědí na otázku "Proč učitelé učí?", jejíž nalezení je hlavním důvodem vzniku této práce, by...
|
|
|
Feminizace školství v 70. a 80. letech
ZABRONSKÁ, Alena
Bakalářská práce bude hledat odpověď na otázku, jak byla feminizace základního a středního školství od 70. do 80. let reflektována ve veřejných a odborných diskusích. V úvodu práce popíšu fenomén feminizace školství v historické perspektivě českého prostředí. Zaměřím se především na to, jaké názory a představy převládaly o feminizaci školství za socialismu. Cílem mé práce je zodpovědět na otázky: "Za jak velký problém byla považována feminizace školství?", "Nakolik byla v dobových diskusích reflektována otázka, zda má feminizace vliv na vývoj a chování žáků?", "Jaké argumenty se v těchto diskusích uplatňovaly?", "Nakolik bylo zvyšování počtu žen mezi učiteli v dobových diskuzích považováno za součást ženské emancipace?". V práci budu vycházet především z dobových časopisů, ze kterých budu analyzovat jednotlivé rozhovory a články zmiňující feminizaci školství. Budu se opírat i o odbornou literaturu, která se na danou problematiku dívá z více úhlů a podrobně zaznamenává její vývoj v prostředí českého školství.
|
|
|
Začínající učitel na 1. stupni ZŠ v praxi
DOMINOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá situací začínajícího učitele, tedy nástupem učitele do praxe. V teoretické části je vysvětlen pojem učitel, popsána jeho profese, zmíněny jeho role a profesní dráha, včetně vyhoření. Cílem diplomové práce je zjistit, s čím se začínající učitelé nejčastěji potýkají. Proto jsou v teoretické části také zmíněny možné problematické oblasti při vstupu do profese - klima třídy, autorita, výchovné a výukové problémy a instituce, se kterými učitel spolupracuje. V praktické části jsou prezentovány výsledky smíšeného výzkumu realizovaného metodou dotazníku a prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Z výsledků vyplývá, že se začínající učitel nejčastěji setkává s problémy, které se netýkají jeho primární činnosti, práce s dětmi, ale týkají se oblasti administrativy, konkrétně jejího velkého množství. Často jí věnuje spolu s uvádějícím učitelem mnohem více času než tomu, jakým způsobem žákům předat učivo. Mezi další zjištěné problémy spadá schopnost nastavit si vhodně hranice mezi osobním a pracovním životem, správně pracovat s časem a s problémovými žáky. Začínající učitelé se často bojí říct někomu o radu. Pozitivním zjištěním je, že většina začínajících učitelů je ve svém zaměstnání spokojena a neuvažuje o odchodu z profese.
|
|
|
Profesní spokojenost učitelů v průběhu jejich profesní dráhy
PECHOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá profesní spokojeností vybraných učitelů při výkonu jejich učitelské profese. V teoretické části je charakterizována učitelská profese z pohledu historického vývoje i současných proměn, příprava učitele na profesi a téma profesní spokojenosti z celkového pohledu. V empirické části je pomocí kvalitativního výzkumu zkoumána profesní spokojenost konkrétních učitelů a učitelek v průběhu jejich profesní dráhy. Výzkum je založen na polostrukturovaných rozhovorech s vybranými učiteli a učitelkami prvního i druhé stupně základní školy v různých etapách školní praxe. Výzkumné šetření se zaměřuje především na klady a zápory učitelské profese a nároky spojené s učitelskou profesí.
|
|
|
Vnímání učitelské profese samotnými učiteli a veřejností
SABÁČKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o vnímání učitelské profese očima vybraných učitelů 2. stupně základní školy a zároveň přináší informace o pohledu na učitelské povolání ze strany oslovených zástupců z řad veřejnosti. V teoretické části jsou na základě odborné literatury zpracovány informace, které se týkají učitelské profese a aktuální situace ve školství z hlediska prestiže učitelské profese, feminizace učitelských sborů, odměňování učitelů, náročnosti profese i pracovní doby učitelů. Praktická část je založena na výzkumném šetření formou polostrukturovaných rozhovorů, kterých se zúčastnili vybraní učitelé 2. stupně základní školy a zástupci z řad nepedagogické veřejnosti. Cílem praktické části bylo zjistit, jak na učitelskou profesi nahlíží oslovení učitelé a několik osob z jiných profesních oblastí. Učitelé hodnotí svoji profesi jako náročné, důležité, ale málo ceněné povolání v očích veřejnosti. Oslovená veřejnost si většiny učitelů váží, a myslí si, že jejich společenská prestiž by měla být vyšší.
|
|
|
Zpětný pohled učitelů na začátky v profesi
NOVÁKOVÁ, Eva
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku začínajících učitelů, kteří v současné době již několik let v praxi působí. Práce nastiňuje zdroje zátěže u začínajících učitelů, zohledňuje věkový kontext nástupu do praxe a uvádí některé důvody, proč mladí učitelé ze škol odcházejí. Hlavním cílem práce je identifikace klíčových momentů a situací v praxích vybraných učitelů na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů. Za hlavní zdroj zátěže byla označena problematika kázně, oporou učitelům byly hlavně zájmy a rodina, kolegové. Učitelé zůstali v profesi hlavně díky zájmu o žáky a možnosti seberozvoje.
|
|
| |
|
|
Vyhoření a zapálenost v profesi učitele
Justová, Romana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vyhoření a zapálenosti u souboru učitelů na různých vzdělávacích stupních a typech škol. Klade si za cíl zjistit míru vyhoření u vybraného vzorku učitelů a zmapovat hlavní determinanty spokojenosti u zapálených učitelů. Teoretická část vymezuje a vysvětluje pojem syndromu vyhoření, jeho vývoj, příznaky a příčiny vzniku a jeho diagnostiku. Objasňuje také rozvoj syndromu vyhoření u učitelů. Dále popisuje hlavní charakteristiky zapálenosti, diagnostické metody a učitelskou profesi ve vztahu k zapálenosti. Empirická část se vyznačuje dvěma cíly: zjistit míru vyhoření u souboru učitelů a popsat základní faktory, které přispívají k zapálenosti pedagogů. Průzkum proběhl formou dotazníkového šetření a rozhovorů a přinesl odpovědi na výzkumné otázky. Konečné výsledky jsou převedeny do tabulek a grafů pro lepší přehlednost. V závěru této části jsou navržena opatření, která mají pomoci snížit riziko vzniku a rozvoje syndromu vyhoření. KLÍČOVÁ SLOVA Syndrom vyhoření, zátěž, stres, emoční vyčerpání, únava, učitelská profese, zapálenost (engagement), plynutí (flow), osobní pohoda (well-being).
|
|
|
Přípravné vzdělávání učitelek mateřských škol a potřeby praxe
Podpera, Milan ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent) ; Syslová, Zora (oponent)
Práce se zabývá pregraduální přípravou učitelek mateřských škol. Cílem práce je komparovat problematiku přípravy na profesi učitelky mateřské školy z různých pohledů v historickém i mezinárodním srovnání a reflektovat a analyzovat potřeby profese směrem k přípravnému vzdělávání učitelky mateřské školy na základě teoretických konceptů i výpovědí z praxe. Výzkumné šetření si klade za cíl analyzovat kurikulum přípravného vzdělávání učitelek mateřských škol na vybraných pedagogických fakultách v ČR, analyzovat a reflektovat naplňování potřeb profese u těchto fakult a zjistit, jak hodnotí jejich studenti úroveň rozvoje svých profesních kompetencí na počátku pregraduální přípravy a na jejím konci. Výzkumným designem je vícepřípadová studie. Práce s respondenty šetření má longitudinální charakter. Byly použity metody kvantitativní i kvalitativní metodologie - dotazník, posuzovací škály, obsahová analýza dokumentů, rozhovor a ohnisková skupina. Práce analyzuje kurikulum pregraduální přípravy na PedF UK v Praze, FPE ZČU v Plzni a PF JU v Českých Budějovicích v kontextu modelu profesního standardu. Přináší pohled studentů této přípravy na vlastní rozvoj profesních kompetencí a dává jej do vztahu s analýzou kurikula. Analyzuje silné a slabé stránky profesní přípravy na těchto fakultách a reflektuje oblasti a...
|
host ::
RSS.